Jmenuji se  LOVE ULLI-PUPPY  TAMAGUČI

pocházím z naší chovatelské stanice.Narodila jsem se mamince ULLI - PUPPY TAMAGUČI .Nebylo to veselé narození,jelikož moje maminka musela jít na císařský řez,abychom se my čtyři mohli narodit.Moji tři sourozenci byli v pořádku ,ale já nemohla pořád přijít na to jak se dýchá bez vody.Má chovatelka mne pořád masírovala ,ale já ten dech pořád nemohla popadnout.Pak přišel pán v bílém plášti a řekl chovatelce ,že má maminka se nemůže probrat z narkózy.Pro mou chovatelku se zastavil svět.Má maminka odešla a já dostala sílu dýchat ,má chovatelka byla zdrcena ztrátou mé maminky a jak uviděla ,že já najednou dýchám tak věří,že maminka je ve mne.Odešla ,abych já mohla být.

V tu chvíli bylo rozhodnuto ,že i kdyby mi narostly dva ocásky tak zůstanu doma.

Proto mám v rodokmenu tak dlouhé jméno i mí sourozenci.Je to na památku naší maminky Ulli-Puppy

A co bylo pak? Když mé chovatelce došlo co se stalo, tak měla o nás velký strach ,aby nás vychovala bez maminky. Psala svým přátelům co se stalo a začal neskutečný příběh jak nás zachránit.Přátelé ,ale i úplně cizí lidé, kteří jen milují pejsky se snažili přes socialní sítě zajistit ,mléko,kojnou fenku aby nahradila naší maminku.

Přihlásila se paní, která měla fenečku mopsinku IŤANKU  a jí se narodilo jedno štěňátko a to jí umřelo a IŤANKA byla nešťastná.

Nabídla nám Iťánku propůjčit. Vůbec se s chovatelkou neznaly a bydlela víc jak 300km od nás.Ale nic nepřekáželo tomu ,aby jsme měli náhradní maminku.

V noci kolem pul jedenácté přijela k nám kamarádka a přítelkyně z Přerova Irenka Skříčková , byla tak hodná a odvezla nás všechny hodně daleko až do Kolína kde nás mopsinka Iťanka a její majitelka Kateřina Růžičková přivítaly a ihned se začala Iťanka o nás starat.

Majitelka nám dala nějaké pokyny co Iťanka má ráda a co nesmí a vyjeli jsme všichni zpět k domovu.

V autě se od nás náhradní maminka ani nehla,  nechtěla se ani na pumpě jít vyvenčit, protože se bála ,že o nás příjde.

Doma nás všichni ostatní přivítali a ihned Iťanku přijali do své smečky.Byli všichni rádi ,že máme velkou nadějí žít.

Naše Iťanka se o nás starala celých 9 týdnů moji sourozenci šli do nových domovů a já zůstala doma.Když Iťanku si majitelka odvezla tak mi bylo trošku smutno,ale protože moje teta Hebinka měla také tak miminka a ty už také pomalu odcházeli do nových domovů, tak mne si přivlastnila místo svých dětí.Takže jsem měla opět mámu místo tety.

To je můj příběh a moc Vás všechny zdraví Vaše Pupinka